Circumference, issue 4, 2007
Ρώτησέ το ο Σωκράτης είπε η Μαίρυλιν Είσαι ο γενικός σκύλος Η πιο μεγάλη η πιο τρομερή φοβερή σκοτεινή αίσθηση της πιο μεγάλης πλατείας. Σκύβοντας λίγο μπροστά ή περισσότερο πίσω Το ξωντανό μέρος και λίγο μαλακό πεθαμένο θ'αφήσει τον πάτο; Ή το δωμάτιο θα γυρίσει ανάσκελα σαν μύτη κουταλιού; Ποιά θα είναι η γενική εικόνα για την κατάσταση; Θα μου κάνεις άλλες ερωτήσεις; Αρχίξει να πρήξεται σε γαλάξιο φόντο το πιο μεγάλο ttio kίtρiνo ttio μαύρo οι πιο πολλές πεταλούδες. |
Ersi Sotiropoulos è stata a Lecce il 20 giugno, corte dei cicala, Libreria Liberrima
Tentare, toccare, odorare: sensi e sensazioni nella prosa di Ersi SotiropoulosTo try, touch, smell: senses and feelings in Ersi Sotiropoulos. The writer was in Lecce, friday 20.6
Ask Socrates Marilyn Said
You are the general dog
The biggest most terrible awful dark
sensation of the greatest square.
Leaning forward a little bit
or
more backwards
the living part and slightly soft dead
will it leave the bottom?
Or will the room turn upside down
like a spoon's tip?
What will the general picture of the situation be?
Are you going to ask anymore questions?
It's starting to swell against a blue background
the biggest most yellow most black
the most numerous butterflies. Translated from Greek by
*Stavros Deligiorgis
Ri kaj We kateq'an puwi' jum ri'j k'isis we katopan pa ri utza'm ri uq'ab', kawilo chi ri uwächulew man naj ta k'o wi che ri kaj. Pa chuwitz'aq katkuwinik kachapo. El cielo Si te encaramás a un viejo ciprés y trepás por sus ramas, verás que la tierra no está lejos del cielo. En Momostenango podrás tocarlo. |
The Sky If you climb up an old cypress and hang on the highest branch, you will see that the sky is not far from the earth. In Momostenango you can touch it. |
Translated from Spanish by
*John Oliver Simon
Smrt na nás čekala jinde
Serrés les uns contre les autres
Les morts sans haine et sans drapeau
Cheveux plaqués de sang caillé,
Les morts sont tous d'un seul côté.
—René Arcos
Ze severu jsme se presunovali
po hlubokých píscitých cestách
Slunce hrálo, žluté a fialové lesy vonely
Všude se červenaly brusinky,
dvakrát jsem spatril bežící ližku,
jednou dokonce vlka žediváka
Tu a tam tetrev, a hodne tetrívku,
škoda, že jsem nemohl na chvíli zastavit a trochu
si zastrílet
Jeli jsme tak rychle, jak jen možno po jemném,
suchém písku,
pásy prokluzovaly
Jelo se hur než po bláto,
ale na místo jsme dorazili o neco drív, než bylo určeno
V nazlátlých vodách Narvy ležely
zrezivelé vraky dlouhých dopravních lodí
Všechno pred námi horelo
Seníky, kamenný statek,
bílé budovy kláštera na mírném svahu nad jezerem
Težký, šedočerný kour se valil i z nedalekého hrbitova
Ukryli jsme tanky v jablonovém sadu
a čekali
Nejdríve prišly deti,
pak se priblížilo také nekolik žen
Domnívaly se, že jsme Nemci
Pod námi
na šterkovém brehu porostlém rídkými trsy trávy
leželi muži zabití v minulých dnech
černali se tam nahí a bosí,
vesnicané jim vzali šaty a boty
V noci je hryzali psi a vepri
Ale co je zvláštní: víc než mrtvolný pach byla cítit rybina
Preletoval nad námi bombardér
bachratý jako nafouklá mržina
Pokaždé se v porádku vracel
zpátky do ruských pozic
Slyšeli jsme kostelní zvony z Dorpatu
a vzápetí se ozvalo vytí,
objevil nás hloubkar
Kulka mi žkrtla o hrbet ruky,
ani me nežkrábla, jen spálila kuži,
odražený kámen promáckl moji prilbu,
vzmal se nákladní automobil,
vybuchla bedna s ručními granáty,
kamarád Gillis se užkvaril
A tím to skončilo
Zranení byla vetšinou lehká
Ruku jsem si ovázal sám
Markýz de Gebelin vytáhl foukací harmoniku,
dva tri hlasy se pridaly
Otevrel jsem si krabičku sardinek. Ó má plavovlásko
Teprve večer, chvíli pred setmením,
se na motorce prihnala spojka s rozkazem
gruppenführera Furluka
vesnici okamžite opustit
Byli jsme k smrti unaveni,
ale smrt na nás čekala jinde
Noc byla bílá a ružová
Les morts sans haine et sans drapeau
Cheveux plaqués de sang caillé,
Les morts sont tous d'un seul côté.
—René Arcos
Ze severu jsme se presunovali
po hlubokých píscitých cestách
Slunce hrálo, žluté a fialové lesy vonely
Všude se červenaly brusinky,
dvakrát jsem spatril bežící ližku,
jednou dokonce vlka žediváka
Tu a tam tetrev, a hodne tetrívku,
škoda, že jsem nemohl na chvíli zastavit a trochu
si zastrílet
Jeli jsme tak rychle, jak jen možno po jemném,
suchém písku,
pásy prokluzovaly
Jelo se hur než po bláto,
ale na místo jsme dorazili o neco drív, než bylo určeno
V nazlátlých vodách Narvy ležely
zrezivelé vraky dlouhých dopravních lodí
Všechno pred námi horelo
Seníky, kamenný statek,
bílé budovy kláštera na mírném svahu nad jezerem
Težký, šedočerný kour se valil i z nedalekého hrbitova
Ukryli jsme tanky v jablonovém sadu
a čekali
Nejdríve prišly deti,
pak se priblížilo také nekolik žen
Domnívaly se, že jsme Nemci
Pod námi
na šterkovém brehu porostlém rídkými trsy trávy
leželi muži zabití v minulých dnech
černali se tam nahí a bosí,
vesnicané jim vzali šaty a boty
V noci je hryzali psi a vepri
Ale co je zvláštní: víc než mrtvolný pach byla cítit rybina
Preletoval nad námi bombardér
bachratý jako nafouklá mržina
Pokaždé se v porádku vracel
zpátky do ruských pozic
Slyšeli jsme kostelní zvony z Dorpatu
a vzápetí se ozvalo vytí,
objevil nás hloubkar
Kulka mi žkrtla o hrbet ruky,
ani me nežkrábla, jen spálila kuži,
odražený kámen promáckl moji prilbu,
vzmal se nákladní automobil,
vybuchla bedna s ručními granáty,
kamarád Gillis se užkvaril
A tím to skončilo
Zranení byla vetšinou lehká
Ruku jsem si ovázal sám
Markýz de Gebelin vytáhl foukací harmoniku,
dva tri hlasy se pridaly
Otevrel jsem si krabičku sardinek. Ó má plavovlásko
Teprve večer, chvíli pred setmením,
se na motorce prihnala spojka s rozkazem
gruppenführera Furluka
vesnici okamžite opustit
Byli jsme k smrti unaveni,
ale smrt na nás čekala jinde
Noc byla bílá a ružová
issue 3, 2007
Death was Waiting for Us Elsewhere
Serrés les uns contre les autres
Les morts sans haine et sans drapeau Cheveux plaqués de sang caillé, Les morts sont tous d'un seul côté. —René Arcos We were relocating from the north along deep sandy roads The sun warmed us, the yellow and purple forests were fragrant The red of cranberries was everywhere, twice I saw a fox run by, once even a gray wolf Here and there a wood grouse, and lots of black grouse, it's a shame I couldn't stop for a while and do a bit of shooting We went as fast as we could on the fine, dry sand, the treads kept slipping It was worse than traveling in mud, but we reached the place somewhat earlier than had been designated The rusted wrecks of long transport ships lay in the gilded waters of the Narva Everything before us was burning Haylofts, a stone farmhouse, the white buildings of a monastery on a gentle slope above the lake Heavy, gray-black smoke even poured out of the cemetery nearby We hid the tanks in an apple orchard and waited First the children came, and then some women approached They thought we were Germans Below us on the gravel shore dotted with sparse tufts of grass were men who'd been killed in previous days They lay there black, naked and barefoot, the villagers had taken their clothes and shoes The dogs and pigs gnawed on them at night But the strange thing was: you could smell fish more than the stench of corpses A bomber flew over us as pot-bellied as bloated carrion Each time it returned intact back to the Russian positions We heard the church bells from Dorpat and soon after a howling sound, a dive bomber had discovered us A bullet grazed the back of my hand, it didn't even scratch me, just burnt the skin, a stone ricocheted and dented my helmet, a truck caught fire, a box of hand grenades exploded, my friend Gillis was burnt to death And that was the end of it Most of the wounds were light I bandaged my hand myself The Marquis de Gebelin pulled out his harmonica, two or three voices joined in I opened a tin of sardines. Oh my fair-haired girl Only in the evening, a bit before dusk, did a messenger rush up on a motorcycle, with an order from gruppenführer Furluk to leave the village immediately We were tired to death, but death was waiting for us elsewhere The night was white and pink |
Translated from Czech by
*Jonathan Bolton
issue 5, 2007Sopa de miga de pan
Esto es la gloria,
y si no lo es, son sus migajas más espesas.
Al estilo de las larvas
recordar casi me cuesta el futuro
y aún conectado a una esperanza tan cristalina,
me dejo agobiar por emisoras
con todo tipo de nostalgia o interferencia.
Y así, enjuto,
al buscar su retrato en la música de la nación
transcribo bailes de sociedad, competiciones de pulseo
en una floresta por todos y para el bien de todos
de la cual mi melancolía sale inmune,
esto es la gloria o al menos su aserrín más oloroso,
pero no, que va, esto es la gloria.
Voy traduciendo en planchas de plywood del peso de una mosca
la plenitud de cierta clase de recuerdos,
atiende pues, a este repertorio de espejismos artesanales
que se resisten al matando y salando de la memoria,
inclínate y repite conmigo: esto es la gloria
y si no uno de sus hollejos más dorados,
pero no, que va, esto es la gloria.
Soup from Breadcrumb This is the glory, and if not, these are the thickest of glory's crumbs. Just as for grubs remembrance nearly costs me the future and still attached to such crystalline hope I let radio stations get me down with all matter of nostalgia or interference. This way—gaunt, seeking glory's portrait in the nation's music— I transcribe society balls, armwrestling contests, in a forest for all for the good of all out of which my melancholy emerges immune. This is the glory or at least its most fragrant sawdust, but no, what am I saying, this is glory. I go on translating the plenitude of a certain sort of memory into plywood planks, mothweight; now look at this repertoire of handcrafted mirages that refuse to be killed and salted by memory, lean over and repeat with me: this is glory and if not, well, then one of its most golden skins, but no, what am I saying, this is the glory. |
Translated from Spanish by
*Kristin Dykstra
Nessun commento:
Posta un commento